Klimakterium – je to tady

Už to je nějaký rok co nám oběma bylo čtyřicet. Věk sice není číslo, ale přírodu vzhledem neošálíte. Uvnitř se naše tělo mění, nezávisle jak se znašíme vypadat navenek.

U mě se začala projevovat menopauza. Správně by se mělo říkat klimakterium – ženský přechod. Ten je rozdělen na tří fáze: perimenopauza, menopauza a post menopauza. Menopauza je tedy jen jednou z fází klimakteria. I když je pravděpodobně nejvýznamější.

Já teď procházím první fází perimenopauzou. Ač ještě venku není moc horko, mám časté návaly horkosti a bohužel také pocení. Více mě bolívá hlava a jsem nárazově unavená (únava pak najednou pomine). To jsou všechno příznaky začínajícího ženského přechodu. Nicméně nutno očekávat, že se to ještě zhorší. Nespravedlivé je, že některé ženy v podstatě nic nepociťují a některé mají velmi silné příznaky (asi můj případ). Nicméně u téměř všech žen dochází k tloustnutí, ochabnutí kůže a zvýšené vaginální suchosti.

Druhá fáze – menopauza, bude celá o ukončení menstruačního cyklu. Nejdříve bude rozkolísaný (někdy dříve, někdy pozdějí) a pak se začne opožďovat a protahovat. Až nakonec se neobjeví vůbec po dobu jednoho roku. A tehdy poznáte, že jste prošly menopauzou – jedině zpětně. Rozkolísanost hormonů není nic příjemného a dochází k vyšší intenzitě výše uvedených negativních příznaků.

Celé je to o tom, že rozkolísaná a časem slabší menstruace tvoří ve vajčnících méně ženských hormonů estrogenu. Rozkolísanost tvorby estrogenu (menstruace vs zbytek období) způsobuje negativní projevy (pocení, únava, atd.). Nízká tvorba estrogenu pak způsobuje změnu na těle (povislá kůže, vaginální suchost apod.).

Existují různé možnosti jak si ulevit. Největší úlevu mohou přínést (a mě přinesly) doplňky stravy na menopauzu, ideálně s fytoestrogeny. Ty působí v těle jako náhražka estrogenu a plní některé jeho funkce. Nejlepší když se kouknete na nějaké recenze a srovnání produktů na menopauzu. Každé z vás může sedět něco jiného, takže zkuste koupit i dva nebo tři typy produktů. Ideálně berte aspoň dva měsíce dle doporučení a poté můžete pár týdnů vynechat.

Další možností je hormonální substituční terapie. Je pouze přes lékaře a jedná se o přímé dodání estrogenu do těla. Obvykle jsou to léky na bázi antikoncepčních léků. Nicméně doporučuje se užívat jen při vážnějších a silných projevech.

Přeji vám hodně štěstí v této několikaleté životní fázi – může to trvat i 10 let, než si vaše tělo zvykne na nižší dávky estrogenu a negativní projevy ženského přechodu zmizí.

BYDLENÍ MATEK SAMOŽIVITELEK

Jak se bydlí matkám samoživitelkám?  Jsme matky, které vychováváme své děti samy bez partnerů, ať už jsme nečekaně ztratily partnera, či odešel od Vás. My ženy samoživitelky, patříme do rizikové skupiny, kdy se můžeme dostat do nelehké situace, a to jak po stránce finanční, psychické, tak i se získáním zaměstnání. Naše sebevědomí někdy klesá až pod bod mrazu, přestáváme si věřit, že to samy zvládneme.

Nejdůležitější je, zatnout zuby a uvědomit si, že to vše děláme jen pro ty naše lásky. Že bez nich by to nešlo a nic by nemělo smysl. Odepíráme si jídlo, jen proto, aby jsme měly dostatek financí pro naše děti. Aby ony nic netušily a byli šťastné a spokojené.  I když má otec vyživovací povinnost na vaše dítě, výše výživného často nekompenzuje výpadek v rodině. Tím se dostáváme do rizika chudoby matek jako samoživitelek. Osamělé matky, zastávají ve své neúplné rodině všechny funkce. A to od matek, otce, opravářek, uklízeček, učitelek až po živitelky.

Snažíme se našim dětem udělat co nejútulnější bydlení, ať se v něm cítí, co nejlépe. Proto hledáme možnosti přivýdělku či žádáme o podporu formou dávek státní sociální podpory, kdy ze svých vlastních zkušeností je to opravdu někdy až moc složité dosáhnout na nějaký příspěvek, ať už na bydlení, či na další druhy daňových úlev. Při hledání zaměstnání jsme často vyřazeny z pracovních pohovorů s tím, že jsme ženami-matkami. Zaměstnavatelé se obávají našich častějších nepřítomností z důvodu nemoci dítěte.  Samoživitelky v mnohých případech nemají ani možnost hlídání, a tak využívají své kamarády, popř. babičky a dědečky.  Tato situace není pro nás vůbec lehká, ale musíme věřit, že se brzy situace zlepší a brzy na to vše nebudeme samy.

ZAŘIZOVÁNÍ BYTU V DOBĚ COVIDU

My ženy jsme asi o kapánek náročnější než muži. Ženy mají většinou dar, představivost, kde, co a jak bude umístěno v novém bytě či domě. Jak je důležité umístění nábytku, spotřebiče které přesně budou stát, že tu mikrovlnku v kuchyni prostě potřebujeme a nechceme se bavit o variantě, že jí musíme jinam přemístit nebo dokonce ji nepořizovat. Dnešní doba Covidová je o to náročnější, že když si chceme vybavit naše nové bydlení, tak musíme improvizovat a mít širokou představivost, protože obchody s nábytkem, obchodní domy či kuchyňské, koupelnové studia jsou zavřená.

Člověk se musí zaregistrovat dlouho dopředu, kde Vám obchodníci zavolají zpětně či vyřídí Váš požadavek přes e-mail, mobil. Další varianta je udělat objednávku a doufat, že ta postel, kterou jsme si vybraly na internetu a objednaly, bez jakéhokoliv vyzkoušení, jen na základě referencí na internetu a hvězdiček doporučení, bude ta pravá. Opak je mnohdy pravdou, když Vám postel dovezou a vy se už nemůžete dočkat, jak na ni budete spát, jak bude pěkně pasovat do pokoje.  K tomu objednáte další nábytek jako skříně, noční stolky, koberec, závěsy, ať to máte útulné. Najednou zjistíte po smontování postele Vašim partnerem, že je nepohodlná, tvrdá, má úplně jinou barvu než na obrázku. Co teď?

Zkoušet si zvyknout a snad po čase to bude v lepší, či raději rychle vrátit zpět a čekat další 3 týdny, než Vám dovezou jinou, kterou opět nemáte vyzkoušenou a doufáte, že bude ta pravá.  Je to začarovaný kruh a musíme dát na náš instinkt. V této době nejde jinak fungovat než online a musíte nábytek a spotřebiče objednávat dlouhou dobu dopředu. To se ani nebavím o řemeslnických pracech, či řemeslnících, kdy poptávka je v nedohlednu a s takovou je lepší byt, rekonstrukci bytu či domu řešit měsíce dopředu. Rada na závěr, vybavení či zařízení bytu nikdy nenechte na poslední chvíli a v dnešní době je možným řešením koupit byt či dům z části zrekonstruovaný.

BYDLENÍ VE MĚSTĚ ČI NA VESNICI

Pokládáte si otázku, zda je lepší bydlet ve městě či na vesnici? My ženy mladé, svobodné, bez dětné, bez závazků, většinou s růžovými brýlemi na očích a jakousi vidinou vrcholné kariéry, bysme upřednostnily raději nějaké centrum města či velkoměsta, kde je pořád co dělat, kam jít nakupovat, kde se jít bavit, zajít do baru, zasportovat si či zajít na dobré jídlo s přáteli, nebo jen tak do kina, na kosmetiku, na masáž.  Většina mladých žen si ve městech chtějí začít budovat svou pracovní kariéru, vydělávat co nejvíce peněz, najít si pana úžasného a žít život co nejvíc naplno.

Kdež to ženy starší, s rodinou, dětmi či s partnery se raději v dnešní době chtějí spíše usazovat někde dál od velkých měst, tzv. za městem či na vesnici, kde je dostačující občanská vybavenost, žádný smog, kde máte v dosahu školy, školky, lékaře, obchod, čerstvý vzduch, příroda a klid a ne už asi takové možnosti pracovních příležitostí jako ve velkých městech. Díváme se na to, už poněkud jinak, očima vyzrálých žen, které ví, co od života očekávají a chtějí, neupřednostňují velké obchodní centra, spousty lidí, barů, ale klidně jen malý obchůdek s čerstvými potravinami, ovocem a zeleninou, popř. drogistickým a spotřebním zbožím.

Stačí nám i malá útulná hospůdka, kde si třeba člověk zajde sám či s rodinou, přáteli na dobrý oběd či jen limonádu, kávu. Naše hodnoty se natolik mění po 30let věku života.  My ženy už tolik nepřehodnocujeme naše ideální sny a najednou se rády vracíme do svých rodných měst, kde jsme vyrůstaly, máme tam přátelé, rodiny, spolužáky či vzpomínky co všechno jsme tam zažily a kolik krásných chvil prožily, kde známe každou uličku, každý kamínek. I když by se Vás třeba někdo zeptal na to před rokem či dvěma, kde byste chtěla bydlet, neměly byste jasno, jako třeba dnes, jako třeba teď. Život je plný tolik překvapení a neočekávaných událostí a zvratů. Kdy zvolit si tu správnou variantu bydlení, může se jevit jako záludný oříšek. Proto velmi pečlivě zvažujte svá pro i proti.

BYDLENÍ VE MĚSTĚ ČI NA VESNICI

Pokládáte si otázku, zda je lepší bydlet ve městě či na vesnici? My ženy mladé, svobodné, bez dětné, bez závazků, většinou s růžovými brýlemi na očích a jakousi vidinou vrcholné kariéry, bysme upřednostnily raději nějaké centrum města či velkoměsta, kde je pořád co dělat, kam jít nakupovat, kde se jít bavit, zajít do baru, zasportovat si či zajít na dobré jídlo s přáteli, nebo jen tak do kina, na kosmetiku, na masáž.  Většina mladých žen si ve městech chtějí začít budovat svou pracovní kariéru, vydělávat co nejvíce peněz, najít si pana úžasného a žít život co nejvíc naplno.

Kdež to ženy starší, s rodinou, dětmi či s partnery se raději v dnešní době chtějí spíše usazovat někde dál od velkých měst, tzv. za městem či na vesnici, kde je dostačující občanská vybavenost, žádný smog, kde máte v dosahu školy, školky, lékaře, obchod, čerstvý vzduch, příroda a klid a ne už asi takové možnosti pracovních příležitostí jako ve velkých městech. Díváme se na to, už poněkud jinak, očima vyzrálých žen, které ví, co od života očekávají a chtějí, neupřednostňují velké obchodní centra, spousty lidí, barů, ale klidně jen malý obchůdek s čerstvými potravinami, ovocem a zeleninou, popř. drogistickým a spotřebním zbožím.

Stačí nám i malá útulná hospůdka, kde si třeba člověk zajde sám či s rodinou, přáteli na dobrý oběd či jen limonádu, kávu. Naše hodnoty se natolik mění po 30let věku života.  My ženy už tolik nepřehodnocujeme naše ideální sny a najednou se rády vracíme do svých rodných měst, kde jsme vyrůstaly, máme tam přátelé, rodiny, spolužáky či vzpomínky co všechno jsme tam zažily a kolik krásných chvil prožily, kde známe každou uličku, každý kamínek. I když by se Vás třeba někdo zeptal na to před rokem či dvěma, kde byste chtěla bydlet, neměly byste jasno, jako třeba dnes, jako třeba teď. Život je plný tolik překvapení a neočekávaných událostí a zvratů. Kdy zvolit si tu správnou variantu bydlení, může se jevit jako záludný oříšek. Proto velmi pečlivě zvažujte svá pro i proti.

BYDLENÍ – V DNEŠNÍ DOBĚ MÁ ŘADU PODOB

My ženy si klademe otázku, jak správně vybrat, ať už jsme jednotlivci či partneři nebo rodina. Jedna z nabízených variant, která připadá v úvahu je Spolubydlení, tato forma se hodně rozšířila a je většinou k nabídce ve větších městech, kde je klasický pronájem bytů, dost drahý a mladí lidé si ho nemohou dovolit. Tuto nabídku najdete prostřednictvím speciálních webových stránek.  Většinou toho využívají lidé, kteří jsou singl, studenti, matky samoživitelky. Jedná se o bydlení např. V bytě 3+1, kde má každý nájemce svůj vlastní pokoj, a kuchyň, popř. obývací pokoj, které sdílí se spolubydlícími společně. Každý hradí poměrnou část, tedy nájem je rozdělen podle počtu osob v bytě, či popř. dle velikosti pokoje, který obýváte.

Byt je většinou zařízený. A tak odpadá starost s vybavením bytu. Další varianta, která se nám nabízí je klasický pronájem, podnájem, kdy si lidé na internetu, ať už přes realitní agentury či bez realitky, popř v novinách najdou byt, dům, který se jim zamlouvá, kontaktují makléře či vlastníka bytu a domluví se na prohlídce. Většinou se realitním agenturám platí provize za zprostředkování, a kauce jednoho nájmu dopředu, která se dává jako záloha majiteli v případě prodlení platby nájmu, či poškození vybavení v bytě, domku. Tuto variantu u nás využívá většina naší populace. A v neposlední řadě je tady koupě vlastního bytu, domku, ať už na hypoteční úvěr či jeho poměrnou částí nebo platbou v hotovosti. I když jsou byty, domy v této době dost předražené, stále více lidí využívá tu možnost, kdy úrokové sazby hypoték u bank jsou na úplném dně.

Tady musíme ale počítat už s náklady navíc, myšleno vybavení bytu, popř. rekonstrukce.  Majitelé svých bytů umořují svou hypotéku tím, že byt pronajímají dalším osobám, jak na dlouhodobý pronájem či na krátkodobý, tedy něco jako AirbnB. Je to vlastně webová služba nabízející pronájem ubytování.  AirbnB je využíváno ve větších městech jako je Praha, Brno, Olomouc, Ostrava a jiné města. Tak že záleží, čemu my ženy, dáme přednost

BYDLENÍ NA VENKOVĚ

– jako malé holky jsme vyrůstaly v malé vesničce na okraji města, kde se všichni znají, před nikým nic neutajíte. Je to jako jedna velká rodina. Kde se pořádají různé slavnosti jako dožínky, poutě, zábavy. Své dítě byste dali kam jinam do kroužku, než do hasičů. Každý pátek večer v létě se pořádá táborák a opékají špekáčky, z ohně jsme vytahovaly vynikající horké brambory, černé jako uhel. Poblíž jsme měly vše potřebné, ať už obchod, školku, či školu ikdyž jen do 5. třídy, ale vyšší ročník povinné školní docházky byl ve vedlejším městě vzdálené 5 km. Ale hlavně to čeho si člověk kdysi nevážil jako nyní.

A to je mít vlastní zahradu, na kterém si může pěstovat vše BIO od bylinek až po zeleninu, ovoce, brambory či mít svůj ovocný sad. Spolu s rodiči jsme česali jablka a hrušky a dělali z nich kompoty, marmelády, koláče, vynikající mošty či jen tak pojídali s ostatními kamarády na hřišti. Každou neděli maminka upekla vynikající štrůdl. Hmmm, úplně to cítíme…..  My jsme holky z Moravy, které vyrůstaly od dětství na statku a každé ráno jsme se chodily dívat do kurníku, zda nám tam slepičky snesly další vajíčka.

Které jsme pak chodily před náš barák jako malé děti prodávat. Člověk zjistí, že mu vlastně nic nechybělo. Měl vše potřebné, čerstvý vzduch, klid, lidi kolem sebe, přátelé, kteří si navzájem pomáhali. Hodně mladých lidí opouštěly vesnice a vydali se do velkých měst za svými sny a kariérou, za rychlým životem plných nástrah, ale i překvapení. S odstupem času se trend života žít na vesnici, v malém městě, vrací zpět. Hodně za to může dnešní uspěchaná doba, kdy člověk si uvědomí, že čas najednou tak strašně rychle letí.

Bydlení na ulici

Sedíme doma u čaje, pod dekou, povídáme si se sestrou, když v televizi zahlédneme reportáž o životě lidí bez domova. Po té si uvědomíme, jaký komfort vlastně máme. Teploměr venku ukazuje -13 °C pod nulou. Zaposloucháme se, zesílíme zvuk na televizoru a sledujeme. My ženy, když slyšíme pojem „bezdomovec“ si představíme osoby polehávající pod mosty či na nádražích, většinou tam, kde je teplo. Jedná se o lidi bez zázemí, bez práce a finančních prostředků.  Jen pár z nich vyhledávají pomoc v charitních zařízeních, kde dostanou stravu a ubytování.

Díváme se na ně většinou přes prsty. I když někdy k tomu nemusí být důvod a netušíme, jak se do takové situace mohli dostat. V reportáži mě zaujal jeden starší pán, pan J., okolo 55 let věku. Když vypráví, má slzy v očích, jak se snaží se dostat zpět do běžného života, ale bez moci by to nešlo. Rodinu nemá, poslední koho měl, je jeho bratr, ale s tím se už léta nestýká. Co je na ulici, přišel už o dva prsty na nohou, v těch velkých mrazech. Stále se snaží najít práci a začít normálně fungovat. Přitom je to vzdělaný člověk s maturitou.

Na ulici se dostal z důvodu zadlužení a ztráty zaměstnání, i manželka od něj odešla. Na ulici je už pan J. 3 rokem a sehnat místo je stále obtížnější. Nedávno začal na hlavním nádraží v Praze prodávat časopis Nový prostor, kdy polovina z prodeje výtisku jde jemu jako mzda. Tento časopis pomáhá osobám, které se mohou dostat do nepříznivé sociální situace nebo se v ní již ocitli. Od příštího týdne má pan J. začít pracovat jako pomocná síla na plný úvazek v technických službách. Ani nevíte jak tomu člověku září oči, když o tom vypráví.  My si ani neumíme, představit jak takový člověk se cítí, a co prožívá.  Proto Vám pane J., moc držíme pěsti, ať jste opět spokojený.

Praktická spíž součástí bytu

Každý z nás potřebuje ve svém bytě uchovávat potraviny. K tomu by měla sloužit spíž. V mnoha starších činžovních domech tato místnůstka naštěstí nechyběla. Architekti na ni nezapomínali už při stavbě domu. Obvykle byla situována na sever a měla okno, které zajistilo dobré odvětrávání, aby se potraviny nekazily. Jenže v mnoha novostavbách se se spižírnou bohužel nepočítá. Jak to napravit?

Do ledničky se nehodí všechno
I v moderních domech, kde architekti nebrali zřetel, že se hodí i místnost na uchovávání
potravin, si musíme nějak poradit. I když dnes už prakticky každá domácnost je vybavena ledničkou s mrazákem, ne všechny potraviny se hodí k uchovávání v ledničce. Například konzervy, sterilovaná zelenina v zavařovacích sklenicích, marmelády a džemy, kompoty, některé druhy ovoce, kečupy a dresinky, to vše v ledničce nejenom zabírá místo, ale vlastně tam ani nepatří. Na podobné potraviny je určena právě spíž.

Odvětrávání je důležité
Pokud na vás architekti při budování spíže jako místnůstky zapomněli, často se to vynahrazuje alespoň spížní skříní. Obvykle je umístěna v kuchyni a má například i odvětrávání do zdi. Taková skříňka může spíž, i když v malém, alespoň trochu nahradit. Pokud nemáte odvětrávání a v kuchyni je úložný prostor, kde by ho bylo možné dodatečně vybudovat, neváhejte. V budoucnosti se vám vynaložená námaha a čas bohatě vrátí. Správně provedené odvětrávání zajistí, že se vám uložené potraviny nebudou kazit.

Hodí se skříňka u severní stěny
Jestliže není možnost kam, odvětrávání vyrobit a kuchyň je pro vybudování spížní skříňky příliš malá, zkuste se poohlédnout jinde po bytě, kde byste si mohli vybudovat prostor pro ukládání potravin. Záleží na tom, jak máte situovaný byt, tedy na kterou stranu. Ideálně se k tomu hodí severní strana domu, kde je největší chlad. Pokud nemáte možnost využít severní stranu, zvolte východní.

Sklep není řešením
Samozřejmě, že můžete k ukládání potravin používat i sklep, ale ten se dobře hodí hlavně pro dlouhodobé skladování například brambor nebo kompotů. Je nesmysl, abyste neustále běhali do sklepa, tam můžete jít pouze občas. Proto je nezbytné mít příruční spížní skříňku.
Proto jestliže se chystáte na rekonstrukci bytu a uvažujete dokonce o tom spíž zrušit a rozšířit o ni prostor kuchyně, zapomeňte na to. Mohli byste toho litovat. Spíž totiž oceníte při zavařování, vánočním i velikonočním pečení, přípravě jídel na oslavy.

Jaké si zvolit kraťasy abychom vypadali podle posledních módních trendů?

Koukala jsem, že poslední dobou jsou v módě hlavně dva typy šortek a kraťasů. Buďto riflové kraťasy (džínsové) nebo potom látkové z teplákoviny. Osobně moc rád nenakupuju přes internet riflové kraťasy, protože tam je tak trochu problém s velikostí. Každý výrobce má jiné značení a u těch riflových kraťasů je to ještě značeno 29, 31 33 atd…to je problém. Na to se nedá spolehnout a často dle mě hrozí riziko netrefení a výměn nebo vratky Kdyby všude byly 34 prostě 34 není problém, ale tak to není, a jeansovina není látka, která snese větší toleranci,. Co se týký klasických kraťasů, tak to už obavu nemám, Veliksoti M,L,XL atd… tam už by člověk musel být úplný idiot, aby velikost netrefil. Přesto paradoxně jsou nejvíce v nabídce riflové kraťasy a šotrky.

Koukala jsem na zoot, to je asi taková Alza v oblečení (ale jen v brandu, určitě né v kvalitě) ale moc jsem si nevybrala, Klasicky jsem projela google nákupy, zboží, heuréku. Přestože jsem na začátku psal že ty džínové moc rád nekupuju na dálku, nakonec jsem našla tenhle kousek na Stonewear.cz a koupila jej. Ještě mi nedorazily, tak nemohu dát recenzi, ale shop na mě působil solidně, komunikoval obstojně, ( odepsal i v sobotu odpoledne) tak snad v případě výměny nebo vratky nebude žádný problém.

Tyčové vysavače 4.: parametry pro ideální koupi

Prodejci obvykle uvádí tyto parametry, které by pro konečného spotřebitele měly být zajímavé. Jelikož jsem žena, měla jsem opravdu odpor k takovému hlubokému studiu vysavačů, ovšem když jsem si pročetla tyčové vysavače, už mě to nenechalo chladnou a druhý den jsem věnovala studováním parametrů klasických síťových vysavačů, které jsme všichni měli doma a které já budu jen a jen chválit, protože za rozumnou cenu, se dá pořídit opravdu kvalita, což se nedá říci o tyčových „moderních“ vysavačích.

Jelikož je vysávání převážně má práce, začala jsem být dost nekompromisní, řekla bych takový typický spotřebitel, který chce mít to nejlepší za co nejméně, respektive nejlépe za úplně nejmíň.

Mé parametry se odvíjely od této situace. Nechci v každém pokoji předělávat šňůru. Momentálně máme 5m šňůru, která mi bohužel nedává na výběr. Každopádně vím, že další vysavač, který mám v „merku“ už tak krátkou šňůru mít nebude. Dále pak výkon. Momentálně máme vysavač 1200w, což mi vyhovuje, ale mohlo by být ještě lépe, vždy se totiž může vysát lépe. Tak to je má spodní hranice výběru. Určitě si nebudu kupovat vysavač s výkonem nižším. Skladnost je pro mě také důležitým atributem. Mám pro vysavač vyčleněné místo ve skříňce, kde mám také koš na prádlo, takže se mi tam musí vejít. Kdyby byl větší, neměla bych ho kam dát. Skříňka je v kuchyni, takže je stále po ruce a prostor je plně využit, což mě těší vždy nejvíce. Sáček je také jedním z kritérií, které jsem zvažovala, určitě chci něco nad 1l, tak, abych jej nemusela stále měnit. Jsou na trhu i 3l sáčky, což už bych řekla je velké pohodlí.

Energetický štítek je také dobrý pomocník při srovnávání jednotlivých vysavačů. Je zde uveden hluk, měřitelný výkon vysávání u tvrdých podlah a u koberců zvlášť, poté emise, které se u vysávání dostávají zpět do prostor.