Tyčové vysavače 3: všeobecné nevýhody tyčových vysavačů

– zahřívání

Velký nedostatek pro mě byl, že nádobka je u drtivé většiny výrobců bezsáčková, nečistoty jdou tedy přímo do vysavače přes filtr, který se zanáší, a v diskuzích se hojně dočtete o tom, jak ho uživatelé doporučují čistit po každém užití, protože, kdyby se nevyčistil, tak usazené nečistoty filtr zanesou i po tom jednom luxování tak, že by se mohl přehřát, sepnula by se pojistka a vysavač se vypnul. Tohle mi přišlo opravdu úsměvné. Já po této informaci nechápu, že si takový vysavač někdo dobrovolně pořídí. Nové technologie by měly činnosti lidem usnadňovat. To u klasického vysavače, který má sáček na plnění opravdu není potřeba několik měsíců častého užívání.

V tom případě je i pochopitelné, že nádobky u tyčových vysavačů jsou malé, obvykle mají 0,5l-1l. Zprvu jsem se divila, proč je to tak neprakticky malé, pak mi došlo, že se stejně musí vysypat nečistoty abnormálně častěji, než u klasického vysavače, tak aby se člověk dostal k filtru, který musí opláchnout, jinak nebude s vysavačem žádné pořízení.

– Malý výkon

tyto vysavače, zvlášť ty na baterii nemají dostatečný výkon na ten „pořádný úklid“, vhodnost je tedy opravdu jen ta denní, kdy člověk chce mít něco po ruce aby se drobky, nečistoty rychle neroznášely.

Obecně po tom co jsem si pročetla různé diskuze a shlédla parametry lze říci, že tyčové vysavače jsou jen velký boom. Pro mě to není nic praktického a když si už budu chtít kupovat vysavač kolem 2000kč, tak ten, který vysává a nemusím neustále myslet na to, zda je nabitý, nebo čistit neustále filtr. Nejsem otrok vysavače, chci, aby vysavač byl otrok můj.

Tyčové vysavače 2: výhody a nevyhody aku vysavačů

Výdrž baterie 15-50 min

Určitě nechci, aby mi u levnějšího modelu vydržela baterie na vysávání zhruba 15 min, sotva bych vyluxovala celý byt a hned bych ho musela přistavit na nabíječku, protože by ho tato práce zcela zmohla a tam by se musel „zotavovat“ cca 6hodin. Dražší model vydrží i 50 minut, to už je samozřejmě lepší, ale je to o to více vykoupeno cenou.

Nevýhoda je zde jak praktická, tak i estetická: Vysavač není ozdoba, nechci ho mít zapojený v zásuvce na očích mých ani návštěvy, málokdo má zásuvku umístěnou tak, že by byl vysavač očím schován.

– baterie se opotřebovávají

Další mínus je to, že i ty baterie se opotřebovávají. Jejich životnost je pár let.

nižší výkon

Obvykle má nižší výkon než síťový tyčový vysavač a tedy samozřejmě i než klasický síťový vysavač.

– dlouhé a časté nabíjení

Aku dobijecí tyčový vysavač pro domácnost
zdroj: rucni-naradi.cz

 

V tomto případě člověk musí neustále myslet na to, aby vysavač byl nabitý, když se tak rychle vybíjí. Bohužel je to spojeno s tím, že člověk musí také myslet na to, aby se to nenabíjelo zase moc dlouho, aby se zbytečně baterka neničila.

Výhody Aku vysavačů:

– Není kabel

Vyzdvihla bych snad jen tu, že za sebou netaháte kabel, ale z praktického hlediska je to výhoda jen pro někoho staršího, kdo má v jedné ruce holi a v druhé vysavač. Pro zdravé lidi tohle snad nemůže vyvážit nevýhodu neustálého nabíjení a překážení.

2v1

U varianty aku tyčového vysavače 2v1 je asi to jediné, co na něm shledávám praktické. Člověk uchopí malý ruční vysavač, který je aku, tzn. není k němu kabel a během pár vteřin vysaje různé drobky po dítěti, psovi, cokoliv.

Tyčové vysavače 1.

Při každém úklidu, jsem si poslední měsíc říkala, že ten náš vysavač musí už z domu pryč. Máme malý vysavač Sencor SVC 45 BK, který vytahujeme zhruba 1x týdně na přeluxování bytu. Neříkám, že je špatný pomocník, ale přeci jen, jeho pořizovací cena byla někde kolem 800kč, takže od něj člověk nemůže nic moc očekávat.

muž s tyčovým vysavačem
zdroj obrázku: prozeny.cz

Dělali jsme nedávno rekonstrukci podlah, obrousili a nalakovali jsme parkety a položili lino, takže jsem chtěla něco, řekněme na parkety trochu šetrnějšího a více „bytelného“, protože, když jsem na Sencor v zápalu vysávání přitlačila, nalomila jsem trubku, která je z plastu. Takže to jen mé konání neodkladného výběru uspíšilo.
Sencor jsme pořizovali v době, kdy s námi ještě nebydleli pejsci. Nedbali jsme proto moc na parametry výběru. Hlavní roli hrála cena a skladnost.
Začala jsem si všímat, že více a více známých má doma postavený aku tyčový vysavač, nebo síťový tyčový vysavač. Jelikož jsem chtěla starý vyměnit za nějaký z těchto typů, strávila jsem cca jeden den na internetu pročítáním diskuzí a vlastně zjišťováním toho, jaké parametry musí vlastně daný vysavač pro naší domácnost mít.
Začala jsem s hrůzou zjišťovat, že tyčové vysavače 2v1 mými kritérii neprojdou, i když jsem na ně paradoxně nejvíce sázela.

V textu níže vyjmenovávám důvody, proč se mi zdají nepraktické.

Existují dva druhy tyčových vysavačů.
1.) aku tyčový vysavač
2.) síťový tyčový vysavač

U obou je ještě možná varianta 2v1, tzn. malý vysavač do ruky, na takové to rychlé přejetí drobků, např. po dítěti.

2. Polštář – výběr materiálu

Polštáře nabízejí široké pole pro vaše nápady. Můžeme kombinovat nejrůznější styly, materiály, barvy a velikosti. Zužitkujete zbytky látek nebo tkaniny, které jste si kdy koupila z náhlého popudu a zůstaly ležet ve skříni.
Neváhejte. Zabalte nějaký polštář do zvoleného materiálu a vyzkoušejte si, jak by na kterých místech vašeho bytu vypadal. Na polštářcích můžete uplatnit především detaily, které by se jinde ztrácely. Můžegte si pohrát s tónováním barev a dostínů, můžete vyzkoušet neobvyklý knoflík nebo našít odvážné střapce a podobně. Uvidíte, že hledání toho pravého polštáře, který by měl napříště doplňovat strohou a nudnou pohovku, může být opravdu zábavné.

Já osobně nikdy neplánuji své polštářkové dílko až do detailů včetně jeho umístění. Někdy až pohled na celek dodá tu správnou inspiraci. Pak stačí jen změnit obrubu, dodat aplikaci, polštář zvětšit či zmenšit a nejdnou je to přesně ono. Pokaždé proto napřed vyzkoušejte něco, co se samo nabízí, ale zároveň uvažujte i o věcech naprosto protikladných. Na pohovku se možná vejde sedm středních polštářů, nebo tři velké. Možná přío volají po střídání materiálů, barev a textury, ale třeba by mohly být všechny stejné. Možná potřebují oživit nějaký detailem nebo extravagantním lemováním, ale třeba by měly zůstat úplně strohé. To všechno musíte vyzkoušet.

Polštáře můžete klidně vyměnovat podle ročního období. V zimě se vám líbí vlna a tvíd v teplých barvách, v létě je vyměníte za světlý chintz nebo pastelové hedvábí. A jestli máte byt vybavený spíše jednoduchý a přísnějším nábytkem, vaši nápadů se opravdu meze nekladou.

Damašek, potištěné plátno, bavlna si spolu mohou nádherně rozumět. Stačí sladit barevnou škálu a tónování, které odpovídá barvě stěny, pohovky i vlněného přehozu.

Bílá barva je nadčasová. Nové materiály, které se snadno udržují, se tu setkávají se vzcou krajkou z 19. století. Tu ovšem nikdy nepereme v pračce, pokud chceme zachovat pro příští generace. Pokud máte čas porhledávat bleší trhy, bazary nebo truhlu po babičce, určitě narazíte na staré ubrusy (třeba již malinko poškozené), přehozy, dečky, které budete moci použít. Nebo možná sama háčkujete a paličkujete, tak s chutí do toho.

Polštáře musejí vždy odpovídat charakteru domu, bytu, místnosti a stylu, který jsete zvolila pro jeho výzdobu. Tady vidíte příklad náderné tapiserie, která je přímo stvořená pro starožitné sametové polstrované křeslo. Ladí i se vzorovaným závěsem a starožitným nábytkem. Zvolený styl polštářů dokonale zapadá do nálady celé místnosti.

Duševní hygiena vám pomůže k radosti ze života

Lékem na dobrou kondici je také životní optimismus. Budete-li mít dobrou náladu, hned se to projeví i na vašem fyzickém zdraví. Proto se snažte radovat ze života. Hledejte si maličkosti, které vám zpříjemní každý všední den. Někdy i velmi drobná radost může váš den doslova rozsvítit. Nebraňte se tomu, ale naopak si to vychutnávejte.

Naučte se relaxovat

Uvědomte si především, že práce není alfou a omegou vašeho života, ale pouze jeho součástí, která umožňuje, abyste získali prostředky k obživě. Proto její význam nepřeceňujte a snažte se, aby nad vám nezískaly pracovní problémy navrch. Hledejte si koníčky, přátele, učte se účinně relaxovat podle své chuti. Vyhraďte si, pokud je to možné, jeden večer týdně jenom pro sebe. Pusťte si oblíbenou hudbu, zajímavý film, jděte na procházku nebo do fitness centra, zalezte si s knížkou do postele, zkrátka si udělejte pohodu podle svého gusta. Pomůže vám to dobít energii. Podobně byste si měli nechat pro sebe alespoň jedno dopoledne či odpoledne o víkendu.

Braňte se stresu a chraňte svá práva

Rady typu nestresujte se, jsou nesmyslné. Stresovaný člověk láme tužku v prstechKaždý z nás je více či méně vystaven každodenním stresům. Do určité míry může být stres povzbuzující a motivující, ovšem dlouhodobé stresy, které se proměňují v úporný tlak na vaši osobu, jsou naopak velmi škodlivé. Jak s nimi bojovat? Vytvořte si účinné způsoby relaxace, které vám pomohou zregenerovat duši i tělo. Pokud vás zaměstnání dlouhodobě drtí a nevidíte východisko, možná je lepší zariskovat a pokusit se ho změnit, než jednoho dne skončit na jednotce intenzivní péče. Naučte se také bránit svoje práva, aby s vámi ostatní nezametali. I to je součástí duševní hygieny.

Požádejte o pomoc odborníka

Mezi zásady správné duševní hygieny patří právě schopnost osvojit si dobrou techniku, jak čelit nárokům moderní doby a regenerovat. Je nezbytné naučit se udržet se v psychické pohodě. Jinak vám hrozí deprese, frustrace z vývoje nebo minimálně nevyrovnanost. Pokud máte pocit, že vám problémy začínají přerůstat přes hlavu, nebojte se navštívit odborníka. Kamarádské rady často nepomohou, protože příliš zainteresovaní lidé nedokážou být objektivní a mají tendenci se v problémech spíše hrabat než je řešit. Pohled nezávislého odborníka na psychologii a mezilidské vztahy vám naopak může pomoci se alespoň v problému zorientovat.

Jak se bránit tropickým dnům

V posledních dvou týdnech zasáhly naší republiku pořádná vedra. Teploty stoupají každý den nad 30 C a sucho je největší za posledních 12 let. Jak se máme ale chovat v takových to teplotách, abychom nedošli k újmě našeho organismu?

Tropický den je definovaný jako den, kdy teplota přesáhne 30 C ve stínu. Takových dnů nebývá mnoho, ale v posledních dvou týdnech jsme jich zažili několik. V našich podmínkách nejsou takové teploty normálem a náš organismus prožívá vyšší zatížení. Přestože takové to teploty jsou spíše vyjímečné a brzo skončí, není nutné se zbytečně vystavovat riziku onemocnění. Zde je několik rad, jak se vyhnout problémům z vysoké teploty.

1. Pokud to jde zůstaňte doma

Jestliže nemusíte nutně někam chodit, zůstaňte doma a urdžujte co nejnižší teplotu. Vyplatí se mít zavřená okna i přes horší vzduch a vyšší vlhkost. Vyvětrat můžete večer kdy teploty mírně opadnou. Můžete také napustit do vany co nejstudenější vodu. V horkém bytě se voda vypařuje a vzduch tak ochlazuje.

2. Omezte fyzickou aktivitu na minimumTropické dny jsou dny s teplotou přes 30 stůpňů Celsia

Nechoďte zbytečně běhat a sportovat ven v průběhu dne. Nechte si pohyb na večer nebo na chladnější dny. Pokud je vaše zaměstnání venku nebo v neklimatizovaném prostředí, raději snižte svůj pracovní výkon. Mdloby nestojí za to.

3. Držte se z dosahu slunce

Vlivem světelného sluneční ozáření vzníká úžeh. Příznakem je kromě spálené kůže také bolesti hlavy, mdloby, nevolnost či zvracení. Prevencí je hlavně dostatek tekutin, držet se mimo slunce, a ochlazovaní pokožky (vodou např.)

4. Dostatek tekutin

Denně by jste měli vypít kolem 3 litrů tekutin (nepočítaje alkohol a kávu). Při zvýšených teplotách ale zvyšte denní dávku na 4 – 5 litrů. Vaše tělo vodu rychleji vypařuje (potí) i vylučuje. Nejvhodnější je čistá voda z kohoutku, kterou můžete střídat s vlážným čajem (pokojové teploty).

Tip: pro ochlazení nemusíte zrovna napouštět vanu. Stačí, když vemete deku a strčíte jí na několik desítek minut do mrazáku a pak se jí ochládite. Poté jí můžete opakované ochlazovat podle libosti.

Vrbové proutky procvičí vaše ruce

Lidské koníčky mohou být různé. Jedním z nich se stává i snaha udržovat stará zapomenutá řemesla. Pro mnohé lidi se něco podobného stane vášní na celý život. Když si někdo vyzkouší uplést velikonoční pomlázku sám a ručně, už se sotva spokojí s tou z obchodu. Brzy ale zjistí, že s vrbovým proutím dá dělat i leccos jiného. Například si uplést košík.

Stačí vám chuť tvořit a trocha trpělivosti

Kreativita v pletení nezná mezí. Můžete si uplést košíky, podnosy i různé prostorové předměty. Není to tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát. Základy se můžete naučit na různých tvořivých kurzech. Vedou je zkušení lektoři, kteří vás budou trpělivě vést a ukážou vám ty nejjednodušší základní techniky. Vyzkoušíte si to a sami doma už potom můžete pokračovat. Potřebujete jenom chuť něco si vytvořit a trochu trpělivosti, a obojí v sobě většina lidí najde.

Proutí se musí vařit

Potřebujete ale také mít alespoň základní povědomí o tom,pletení s vrbovými proutky z čeho všeho se vlastně dá plést. Nejobvyklejší je pletení z vrbového proutí, ovšem tím možnosti ani zdaleka nekončí. Vrbové proutí také musíte určitým způsobem zpracovat, aby se z něj vůbec dalo plést. Proutky nařežete a pak umístíte do větší nádoby. Tu přivedete k varu na 100 °C. V nádobě s vroucí vodou necháte 4-6 hodin. Proutí dostane typickou červenohnědou barvu a správné vlastnosti pro pletení. Pak se odstraní kůra následně se zpracované proutí usuší. Z vařeného nebo bílého proutí se vyrábějí takzvané šény. Jde o pásky vyrobené štípáním či úžením proutků. Pletou se z nich misky nebo košíčky.

Hodí se rákos i tráva

Kromě vrby se ale dá plést i pedigu, dováženého materiálu. U nás se používá až od konce 20. století, ale má velmi dobré vlastnosti pro ruční zhotovování košíků a dalších objektů. Jak se vyrábí? Pochází z rákosu, z něhož oloupete vnější vrstvu. Zůstane vám jádro, které tvoří právě pedig, pásky, které jsou pružné a ohebné a podle návodu či pod vedením lektora z nich můžete vyrobit nejrůznější dekorace do bytu. Dalším šikovným pletacím materiálem je mořská tráva Elnar. Jejím jádrem jsou stonky trávy rostoucí pod mořskou hladinou. Může se při pletení kombinovat i s pedigem, nebo z ní vytvářet různé objekty samostatně.

Ruční práce pročistí hlavu

Materiál se dá dnes v obchodech s potřebami pro kreativce sehnat už předem připravený. Navíc obrovskou výhodou je, že plést se dá kdekoli, kde si k tomu vyčleníte vhodný koutek. Třeba i v panelákové garsonce. Nesmíte se také nechat odradit prvními neúspěch, nebo nedokonalými výrobky. Správnou techniku a cit pro materiál získáte cvikem a postupným nabýváním zkušeností. Kromě toho jde i o výbornou relaxaci a obranu proti stresu. Práce rukama vám pročistí hlavu.

Vibrátor, kamarád nejen pro osamocené ženy

I my jsme se nechaly unést šílenstvím nazývané 50 odstínů šedi a byly dokonce v kině. Film jako takový mě příliš nezaujal, ale myšlenka na erotické pomůcky mi nešla z hlavy. Proto jsem zabrousila na internetu a našla si pár informací o vibrátorech. Následně jsem jeden zakoupila a vyzkoušela.

Ve filmu robertek přímo nebyl, ale napadlo mě to spíš než bičíky a pouta. Když přítel odjede na služebku, tak těžko se budu doma sama svazovat a mlátit bičem. Pro občasnou slaměnou vdovu je tedy nejlepší pořídit si vibrátor. Obecně existují dva typy umělých penisů. Starší název dildo označuje umělý penis bez motorku. Dnes existuje celá řada úprav, jako anální dildo, s přísavkou, připínací, dvojité apod. Spíše si s ním vyhrají páry. Vibrátor je potom novější název pro umělý penis s motorkem. Ten vyvolává vibrace, případně pulsace. Vibrace asi každý ví, co znamená. Pulsace označuje, v jakých intervalech a jak silně probíhá vibrace. Například vibrátor vibruje s měnící se intenzitou a v občasných několika vteřinových přestávkách.

Další důležitý parametr při výběru je materiál. Původně se vyráběly z plastu. Dnes se jako hlavní materiál používá gel nebo silikon. Silikon je vždy dražší.Silikonový vibrátor Borůvka 2 je napodobenina penisu Na druhou stranu má řadu skvělých vlastností. Na dotek je téměř jako kůže, nevydává žádný zápach. Gelový vibrátor má mikro pórovitý povrch, je třeba jej důkladně očistit po použití. Gumový odér po několika použitích odezní. Cena je zpravidla nižší než u silikonu.
Tvar vibrátoru záleží na vkusu každého kupujícího. Kromě hladkého válečku nebo válečku s výstupky je nejpoužívanější asi tvar, napodobenina penisu. Tu můžete pořídit s varlaty nebo bez. Doporučuje se spíše bez varlat. Lépe se s ním manipuluje v dírce. Kromě motorku můžete pořídit různé přídavky jako přísavku (nemusíte pak robertek držet, stačí přitisknout k hladkému povrchu a pak už jen přirážet), připínací pásky. Existují i vibrátory na klitoris nebo masážní. Ty ale nejsou vzhledově příliš doladěné a ani jejich oblibami mezi ženami není velká.

Po přečteční několika článků na www.vibratorydildo.cz jsem pořídla silikonový anální vibrátor Borůvka 2 za necelých tisíc korun (pro srovnání: některé typy lze pořídit i za tři – čtyři tisíce korun). Má několik stupňů vibrací a pár programů pulsací. Velkou výhodou je, že vše ovládám jednoduše jedním tlačítkem. Má tvar penisu, optimální použitelnou délku 16 cm, která mi vyhovuje. Šířka 4 cm je trošku šírší pro můj zadeček, ale i tam jej ráda občas vsunu. Koupila jsem jej přes internet, což je úplně nejlepší cesta k pořízení erotické hračky. Přišel zabalený v neurčitém obalu od kokrétní osoby. Nikdo tedy nepozná, že uvnitř je zrovna erotická pomůcka. K tomu jsem přikoupila lubrikační gel na bázi vody (silikonový gel se používat nesmi, naleptává a ničí povrch robertka). Hry s touto hračkou mi uspokojivě na pár dní nahradí mého muže. Časem bych chtěla zkusit hračku zapojit do společných hrátek s mým mužem. Prý to většinou muži přijmou velmi dobře a nebrání se tomu.

www.vperine.cz 2015-2016 | Všechna práva vyhrazena