vperine.cz

– zahřívání

Velký nedostatek pro mě byl, že nádobka je u drtivé většiny výrobců bezsáčková, nečistoty jdou tedy přímo do vysavače přes filtr, který se zanáší, a v diskuzích se hojně dočtete o tom, jak ho uživatelé doporučují čistit po každém užití, protože, kdyby se nevyčistil, tak usazené nečistoty filtr zanesou i po tom jednom luxování tak, že by se mohl přehřát, sepnula by se pojistka a vysavač se vypnul. Tohle mi přišlo opravdu úsměvné. Já po této informaci nechápu, že si takový vysavač někdo dobrovolně pořídí. Nové technologie by měly činnosti lidem usnadňovat. To u klasického vysavače, který má sáček na plnění opravdu není potřeba několik měsíců častého užívání.

V tom případě je i pochopitelné, že nádobky u tyčových vysavačů jsou malé, obvykle mají 0,5l-1l. Zprvu jsem se divila, proč je to tak neprakticky malé, pak mi došlo, že se stejně musí vysypat nečistoty abnormálně častěji, než u klasického vysavače, tak aby se člověk dostal k filtru, který musí opláchnout, jinak nebude s vysavačem žádné pořízení.

– Malý výkon

tyto vysavače, zvlášť ty na baterii nemají dostatečný výkon na ten „pořádný úklid“, vhodnost je tedy opravdu jen ta denní, kdy člověk chce mít něco po ruce aby se drobky, nečistoty rychle neroznášely.

Obecně po tom co jsem si pročetla různé diskuze a shlédla parametry lze říci, že tyčové vysavače jsou jen velký boom. Pro mě to není nic praktického a když si už budu chtít kupovat vysavač kolem 2000kč, tak ten, který vysává a nemusím neustále myslet na to, zda je nabitý, nebo čistit neustále filtr. Nejsem otrok vysavače, chci, aby vysavač byl otrok můj. 

Tak jako šaty dělaj člověka, tak ženu dělá kabelka. A jelikož každá žena chce vypadat šik, musí kabelky volit adekvátně k dané příležitosti. Úplným základem, který by měla mít každá doma, je černá kabelka. A to proto, že se hodí ke všemu. Takže pokud se někdo v kabelkách moc nevyžívá, když bude mít jednu, která je pohodlně nositelná, bez vzoru a střední velikosti, má v podstatě vystaráno. Ovšem, většina žen jsou ze své podstaty spíše parádnice, berou kabelky nejen jako praktickou věc, kde si dají peněženku, doklady a šminky, ale chtějí i tímto doplňkem zaujmout. Potom přichází na řadu nepřeberné možnosti na internetu, kde si přijde na své každá. Když jdete po ulici a díváte se trochu, co tak nejvíce ženy nosí, všimnete si, že vede černá kabelka ve tvaru vaku. Pro každodenní užívání je naprosto vyhovující, ráno při oblékání nemusíte hluboce přemýšlet, jestli se hodí, či nehodí k Vašemu outfitu. Je pohodlná na nošení a vejde se do ní spousta věcí i nějaký ten nákup. Ale v případě, že se jedná už o nějakou příležitost, jako např. rande, divadlo, obchodní schůzka, diskotéka. Prostě příležitost, kde chcete udělat dojem. Je potřeba zapřemýšlet o kabelce „na míru“.

Kabelky na míru vybíráte právě podle oblečení, které na danou akci budete volit. V případě, že se jedná o ojedinělý typ příležitosti, volí se většinou psaníčko, nebo malé dámské kabelky. A jelikož chceme kabelkou dopasovat outfit, můžeme tak udělat barvou, nebo materiálem, tvarem, kováním, zdobením atd. Já mám obvykle určitou představu, jak by má kabelka měla vypadat, nejčastěji se jedná o velikost a barvu. Specifikace tvaru, materiálu, vzoru, kování a různých detailů už je pro mě větší neznámá, takže se dívám na internetu, co je mi nejbližší až naleznu to, co chci.

Nebojím se experimentovat, takže mám ve svém šatníku nejen černou kabelku ve tvaru vaku pro všední den, ale také střední černou kabelku do ruky, právě pro ty pracovní schůzky. K tomu střední hnědou kabelka, která byla v posledních letech dost šik, takže krásně doplňovala outfit. Pro ty lepší příležitosti mám malou lesklou červenou kabelku, malou béžovou kabelku, pak nějaké variace co se týče kování – samozřejmě mám obě, jak zlaté, tak stříbrné. Snažím se vybírat kabelky chytře, takže volím hlavně tak, aby se mi dobře nosila a měla i zipové kapsy, minimálně vevnitř. Kabelka do ruky je tedy spíše pro ty nevšední události. Střední a velké zase pro ten pracovní/školní den. Zde už záleží, jaký jste typ ženy, zda máte ráda vše při ruce, pak jistě nosíte velké kabelky. Nebo nosíte střídmě věcí a volíte zlatou střední cestu. Často výrobci doplňují ke kabelkám popruh crossbody, který ženám zpohodlní nošení kabelek ať už její tíhou, anebo příjemnějším nošením rozložením váhy více na záda, což je příjemnější, než mít celou tíhu na jednom rameni a min. kabelka z něj nepadá. Spousta mých kamarádek ho ráda využívá.

Nebojte se trochu experimentovat a pořiďte si také kabelku na míru, je tolik variant, že určitě najdete tu, do které se zamilujete.

–Výdrž baterie 15-50 min

Určitě nechci, aby mi u levnějšího modelu vydržela baterie na vysávání zhruba 15 min, sotva bych vyluxovala celý byt a hned bych ho musela přistavit na nabíječku, protože by ho tato práce zcela zmohla a tam by se musel „zotavovat“ cca 6hodin. Dražší model vydrží i 50 minut, to už je samozřejmě lepší, ale je to o to více vykoupeno cenou.

Nevýhoda je zde jak praktická, tak i estetická: Vysavač není ozdoba, nechci ho mít zapojený v zásuvce na očích mých ani návštěvy, málokdo má zásuvku umístěnou tak, že by byl vysavač očím schován.

– baterie se opotřebovávají

Další mínus je to, že i ty baterie se opotřebovávají. Jejich životnost je pár let.

– nižší výkon

Obvykle má nižší výkon než síťový tyčový vysavač a tedy samozřejmě i než klasický síťový vysavač.

– dlouhé a časté nabíjení

V tomto případě člověk musí neustále myslet na to, aby vysavač byl nabitý, když se tak rychle vybíjí. Bohužel je to spojeno s tím, že člověk musí také myslet na to, aby se to nenabíjelo zase moc dlouho, aby se zbytečně baterka neničila.

Výhody Aku vysavačů:

– Není kabel

Vyzdvihla bych snad jen tu, že za sebou netaháte kabel, ale z praktického hlediska je to výhoda jen pro někoho staršího, kdo má v jedné ruce holi a v druhé vysavač. Pro zdravé lidi tohle snad nemůže vyvážit nevýhodu neustálého nabíjení a překážení.

– 2v1

U varianty aku tyčového vysavače 2v1 je asi to jediné, co na něm shledávám praktické. Člověk uchopí malý ruční vysavač, který je aku, tzn. není k němu kabel a během pár vteřin vysaje různé drobky po dítěti, psovi, cokoliv.

Při každém úklidu, jsem si poslední měsíc říkala, že ten náš vysavač musí už z domu pryč. Máme malý vysavač Sencor SVC 45 BK, který vytahujeme zhruba 1x týdně na přeluxování bytu. Neříkám, že je špatný pomocník, ale přeci jen, jeho pořizovací cena byla někde kolem 800kč, takže od něj člověk nemůže nic moc očekávat.

Dělali jsme nedávno rekonstrukci podlah, obrousili a nalakovali jsme parkety a položili lino, takže jsem chtěla něco, řekněme na parkety trochu šetrnějšího a více „bytelného“, protože, když jsem na Sencor v zápalu vysávání přitlačila, nalomila jsem trubku, která je z plastu. Takže to jen mé konání neodkladného výběru uspíšilo.
Sencor jsme pořizovali v době, kdy s námi ještě nebydleli pejsci. Nedbali jsme proto moc na parametry výběru. Hlavní roli hrála cena a skladnost.
Začala jsem si všímat, že více a více známých má doma postavený aku tyčový vysavač, nebo síťový tyčový vysavač. Jelikož jsem chtěla starý vyměnit za nějaký z těchto typů, strávila jsem cca jeden den na internetu pročítáním diskuzí a vlastně zjišťováním toho, jaké parametry musí vlastně daný vysavač pro naší domácnost mít.
Začala jsem s hrůzou zjišťovat, že tyčové vysavače 2v1 mými kritérii neprojdou, i když jsem na ně paradoxně nejvíce sázela.

V textu níže vyjmenovávám důvody, proč se mi zdají nepraktické.

Existují dva druhy tyčových vysavačů.
1.) aku tyčový vysavač
2.) síťový tyčový vysavač

U obou je ještě možná varianta 2v1, tzn. malý vysavač do ruky, na takové to rychlé přejetí drobků, např. po dítěti.

Polštáře nabízejí široké pole pro vaše nápady. Můžeme kombinovat nejrůznější styly, materiály, barvy a velikosti. Zužitkujete zbytky látek nebo tkaniny, které jste si kdy koupila z náhlého popudu a zůstaly ležet ve skříni.
Neváhejte. Zabalte nějaký polštář do zvoleného materiálu a vyzkoušejte si, jak by na kterých místech vašeho bytu vypadal. Na polštářcích můžete uplatnit především detaily, které by se jinde ztrácely. Můžegte si pohrát s tónováním barev a dostínů, můžete vyzkoušet neobvyklý knoflík nebo našít odvážné střapce a podobně. Uvidíte, že hledání toho pravého polštáře, který by měl napříště doplňovat strohou a nudnou pohovku, může být opravdu zábavné.

Já osobně nikdy neplánuji své polštářkové dílko až do detailů včetně jeho umístění. Někdy až pohled na celek dodá tu správnou inspiraci. Pak stačí jen změnit obrubu, dodat aplikaci, polštář zvětšit či zmenšit a nejdnou je to přesně ono. Pokaždé proto napřed vyzkoušejte něco, co se samo nabízí, ale zároveň uvažujte i o věcech naprosto protikladných. Na pohovku se možná vejde sedm středních polštářů, nebo tři velké. Možná přío volají po střídání materiálů, barev a textury, ale třeba by mohly být všechny stejné. Možná potřebují oživit nějaký detailem nebo extravagantním lemováním, ale třeba by měly zůstat úplně strohé. To všechno musíte vyzkoušet.

Polštáře můžete klidně vyměnovat podle ročního období. V zimě se vám líbí vlna a tvíd v teplých barvách, v létě je vyměníte za světlý chintz nebo pastelové hedvábí. A jestli máte byt vybavený spíše jednoduchý a přísnějším nábytkem, vaši nápadů se opravdu meze nekladou.

Damašek, potištěné plátno, bavlna si spolu mohou nádherně rozumět. Stačí sladit barevnou škálu a tónování, které odpovídá barvě stěny, pohovky i vlněného přehozu.

Bílá barva je nadčasová. Nové materiály, které se snadno udržují, se tu setkávají se vzcou krajkou z 19. století. Tu ovšem nikdy nepereme v pračce, pokud chceme zachovat pro příští generace. Pokud máte čas porhledávat bleší trhy, bazary nebo truhlu po babičce, určitě narazíte na staré ubrusy (třeba již malinko poškozené), přehozy, dečky, které budete moci použít. Nebo možná sama háčkujete a paličkujete, tak s chutí do toho.

Polštáře musejí vždy odpovídat charakteru domu, bytu, místnosti a stylu, který jsete zvolila pro jeho výzdobu. Tady vidíte příklad náderné tapiserie, která je přímo stvořená pro starožitné sametové polstrované křeslo. Ladí i se vzorovaným závěsem a starožitným nábytkem. Zvolený styl polštářů dokonale zapadá do nálady celé místnosti.

Jediný polštářek z neobvyklého materiálu a v zajíavé barevné kombinaci dokáže s interiérem učiněné zázraky. Přitom vůbec není složité jej vyrobit. Pojďme si povědět vše o polštářích, jejich výrobě, materiálech, stylech, barvách a použití.

Prosté slůvko „styl“ můžeme interpretovat nejrůznějšími způsoby. Nemusíme si vždy uvědomovat, co vlastně znamená. Přesto neomylně poznáme, že něco má styl. Můžete bydlet na venkově nebo uprostřed města, můžete žít v krásném starobylém domě nebo v novém paneláku, ale vždy byste měla vybavení svého bytu naladit do stejného stylu, jaký vyzařuje i z prostředí, v němž žijete.

Každá žena je ráda, když se v jejím bytě člověk cítí příjemně a útulně. Někdy ovšem chybí čas, zkušenosti nebo znalosti k tomu, aby jste si příbytek vyzdobila ručně háčkovanými záclonami, originálními závěsy či novými potahy. To ovšem neznamená, že byste nemohla náladu svého bydlení ozvláštnit něčím, co ponese známky vašeho stylu – někdy stačí malý polštářek  a místnost hned působí jinak. Polštářky a polštáře vznikají celkem snadno. Na jejich výrobu si může troufnout i méně zkušená švadlenka. A nezapomínejte, že styl vašeho bydlení není určován jen nábytkem či kobercem. Rozhodují i zdánlivé maličkosti, jako je stínítko na lampu, zmiňovaný polštář k pohodlnějšímu posezení nebo vhodně umístněnaá malá dečka po babičce.

Interiér inspirovaný venkovem vyžaduje střídmost, hrubší materiál a účelnost. Prostřídejte materiály – třeba květiny s proužkem, bavlněný krep a plátno s vlněný tvídem – hned je tu neformální a praktický prvek. Dům v centru města si zase vyžaduje eleganci, složitost a propracované detaily. Vyberte si hedvábí, satén, něco průsvitného, nejjemnější plátno, doplňte je dokonalými detaily. Například jemnou výšivkou a máte tur rafinovanou jednoduchost v městském stylu.

Podle série našich článků se můžete odvážně a s nadějí na úspěch pustit do výrob prvních polštůřů i úplná zátečnice. Vždy ovše začínejte s něčím, co dokážete zvládnout. Určitě souhlasíte, že je lepší ít jeden jednoduchý, ale dobře vypracovaný (s přesnými rohy, správně rozmístěným vzorem a třeba originálním knofllíkem) polštář z vhodného materiálu a na vhodném místě než celý pokoj zaplavený špatně ušitými a rušivými výtvory. Potěšte se z úspěchu a pka se můžete  směle pustit do dalšího dílka. Dokud nezískate pocit, že vaše polštáře jen tak někdo nepřekoná.

A kdyby jste si ani potom netroufala vyrábět tyto doplňky sama, určitě získate v této knize inspiraci na polštáře a polštářky, které vám může ušít někdo jiný.

Srdcem každého obytného prostoru je kuchyň a jeho kuchyňská linka. Jejím výběrem stráví především ženy spoustu času. Dříve vybíraly hlavně dle rady maminky nebo z vlastních zkušeností (vše bylo však usnadněno malým výběrem zboží), dnes z rad a obrázků na internetu. Stále více se však obracíme na specialisty.

Nespočet kuchyňských studií vám vytvoří celou řadu návrhů na míru a samozřejmě celou kuchyň dodá. Sladí vám i jednotlivé části do jednoho vámi preferovaného stylu (sladění stylu a barev úchytek, baterie, světla apod.). S nástupem projekčním programů na počítače se velkou konkurencí stávají samy maloobchodní řetězce. Zejména Ikea je v tomto nejdále. Udělájí vám dle vašich instrukcí návrh a navíc vám mohou přímo na prodejně vše ukázat nainstalované. Jejich showroom je skutečně skvělý. Samozřejmě jsou to obchodníci, takže je nutné si dát pozor, aby vám kuchyň zbytečně nezáplacali nepotřebnými prvky. Uvádíme pár příkladů z praxe a z našich vlastních chyb při koupi linky.

Necpěte zbytečnosti pod dřez

Do skříňky s dřezem si nechte dát jeden velký výsuvnýšuplík (obvykle se do něj umísťují odpadkové koše). Případně klasické otvírání do boku. Nenechte si vnutit malý vnitřní šuplík, který na prodejně byl umístně hned pod dřezem. Nenapadlo nás, že odpadové trubky a sifon zaberou spoustu místa. Vnitřní šuplík tak byl k ničemu, protože se jednoduše nevlezl tak, aby pod něj ještě bylo možné umístit koše. Nechte si dostatečnou rezervu pro odpady.

Lišty, lištičky

Při sestavování grafického návrhu v počítači vám prodejce bude v podstatě automaticky přidávat na všechny zavěšené skříňky spodní lišty a sokl na skřínky na zemi. Spodní lišty na skříňky se mohou řadě lidí líbit. Nicméně opticky snižují vzdálenost (výšku) od kuchyňské desky ke skříňc. Ta by měla optimálně být 51 cm. Pokud máte méně, o spodních lištách vůbec neuvažujte. To stejné spodní sokl. Vypadá dobře, ale můžete časem bohužel zjistit, že přeci jen chcete vytírat pod linkou, nebo si pod ní zasunout špičky nohou. Kupte tedy linku bez těchto lišt, vyzkoušejte její provoz a poté se rozhodněte, zda si uvedené lišty pořídíte. Vše se dá dodatečně připevnit k lince.

Krycí panely nemusí být potřeba

Samozřejmě jsme na viditelné plochy objednali krycí panely (na doporučení prodejce, že budeme mít sjednoceny barvy linky). Korpusy všech skříněk jsou totiž bílé. Vy pak vybíráte pouze dvířka a můžete je doplnit o krycí panel pro bok korpusu (v barvě dvířek). Naše linka byla rovněž bílá, přesto nám prodejce krycí panely víceméně vnutil. Až při stavbě jsme zjistili, že se jedná o naprostou zbytečnost. Barvy jsou téměř identické. Takže žádný z krycích panelu jsme nakonec nepoužili.

Zabalené lze vrátit

Veškeré zboží v původním obalu lze vrátit za peníze. Proto vše rozbalujte obezřetně, až ve chvíli, kdy danou věco chcte instalovat. Kromě zmíněných věcí – vnitřní pojezdový šuplík, sokl, spodní lišty a krycí panely, nám zbyly například dvě krabičky nožek pod skříňky. Většinu věci jsme zatím nerozbalili a je možno je vrátit za peníze zpět do obchodu

Nerovnosti se vrací do bytových interiérů. A první na čem se projevují nové trendy jsou rozhodně zdi. V poslední době populární jsou holé betonové zdi. Pro fajnšmekry lze pořídit různě designované štukové omítky. Obě zmíněné se používají nejen uvnitř interiéru ale také na venkovní fasádě.

Moderní doba je však všeobecně velmi odhalovací. Veřejně odhalujeme své osobní fotky, své tělo a došlo i na stavební materiály. Dříve omítkou zakrývané kamenné zdi jsou dnes aspoň na ukázku odkrývané. Tradičně používaný beton byl po celá desetiletí architekty umně zakrýván dalšími materiály. Dobře vylity interiérový beton není již hrubý a drsný. Jedná se o hladký materiál s různorodou texturou vzoru. Ještě lepší je použít imitace betonu z keramiky. Ani odborník je na první pohled nerozezná od betonu skutečného. Navíc jsou keramické imitační obklady mnohem kvalitnější a mají lepší vlastnosti.

Dovnitř ven, na zem, kamkoli

Keramické obklady jsou vhodné téměř na jakoukoli stěnu staby. Podle potřeby je můžeme umístit do interiéru, na zdi nebo na podlahy. Jsou zajímavým řešením například jako obklady v koupelně a na záchodě. Na venkovní stěny jsou díky své odolnosti vůčí nevlídnému počasí taktéž vhodné. Jako u všech produktů jsou v nabídce trhu levné imitace za nízké ceny a naopak velmi drahé keramické desky, se složitým vzorem a kvalitním materiálem za ceny podstatě vyšší (řádově až násobné). Nejčastější barvou jsou různé odstíny šedi. Barva se může měnit i v rámci jednoho typu obkladu. Změny odstínu na okrajích imitovaných „betonových desek“ nebo matný lesk patří mezi dražší materiály.

Štukovaná omítka pro náročné

Výše zmíněná fakta platí i pro štukované omítky. Rovné stěny se zdají být minulostí a frčí stěny nehladké, s pravidelný či nepravidelným vzorem. Oproti klasickému štukovaní mají keramické obklady štukových imitací několik výhod. Především je to větší tvrdost a snadnější udržba. Utíráním nemůžete obklad poškodit a ulomit. Obklady lepíte na současný povrch a prácovní práce nejsou tak složité jako při klasickém nahazování štoku. Obklady jsou opět v barvách bílé či šedé (a jejich odstíny) a vybírat můžete z desítek různě drahých vzorů.

Se zvyšujícím se životním komfortem vzrůstá také poptávka po moderních a krásně zařízených bytových prostorách. Každý chce mít doma hezky nejen pro svůj vlastní dobrý pocit, ale bytové prostory jsou nástrojem reprezentace člověka. Trendy v oblasti úpravy zdí se mění jen málo a dříve hojně používané tapety si opět našly cestu na české stěny.

V sedmdesátých a osmdesátých letech byly papírové tapety na zeď velmi oblíbeným dekoračním prvkem v bytě. Zřejmě proto, že byly mnohem dostupnější než jiné dekorace a byla možnost širokého výběru vzorů. Se zaplavením trhu ostatními typy dekorací (nejrůznější závěsy, obrazy, lampy, samolepící dekorace, police apod) v devasátých letech, zájem o tapety částečně upadl.

Hitem jsou vliesové tapety

Ze zahraničí se k nám postupně vrací trend tapetování, díky novým materiálům a mnohem jednodušším tapetovacím postupům. Papírové tapety jsou používány spíše již pouze pro dětské pokoje a hlavním materiálem je vlies, případně vinyl. Vliesové tapety výráběné z mixu buničiny a textilu vynikají vlastnostmi jako pevností, tvarovou a barevnou stálostí. Většina výrobců se zaměřuje právě na tento materiál, proto je na výběr tisíce motivů a vzorů. Největší výhodou vlies materiálu je jednoduché tapetování. Lepidlo natíráte pouze na stěnu a tapetu poté pouze přiložíte a přitlačíte. V případě, že se vám nezdaří ji nalepit zcela přesně dle vašich představ, můžete ji jednoduše sundat a přitlačit znova. I po zaschnutí lepidla se tapety sundají jedním tahem bez dalších pomocných nátěrů, aniž by jste je poškodili. Lze je opakovaně nalepit. Samolepící tapety jsou pak speciálně upravené fólie vhodné zejména na renovaci starého nábytku, dveří a hladkých povrchů.

Nejlepší výběr je na eshopech

Jak ale vybrat ten správný vzor? Nejvhodnější je koupit tapety na internetu. Dejte si na čas, projděte více eshopů. I když v ČR mají všechny eshopy víceméně stejný sortiment, jde o to, jak jsou v nich jednotlivé vzory dohledatelné. Například eshop www.vasetapety.cz s tapetami německá studia AS Creation má vyhledávací systém zpracován asi nejlépe. Jako jediný eshop nabízí přehledný filtr, který okamžitě zpracovává zakliknuté požadavky a nemusíte finálně nic potvrzovat. Stačí zakliknout barvu, případně vzor nebo materiál a systém vyhledá optimální volbu. Na jiných eshopech bývá hledání omezeno na výběr místnosti, kam tapetu chcete (navíc jsou tam obvykle stejně všechny, takže to vám v hledání nepomůže). Velkou výhodou je modelový interiér s tapetou téměř u každé položky. Takto si uděláte přibližnou představu jak bude tapeta vypadat u vás doma. Novinkou je výběr dle interiéru, kde si zobrazíte nejlepší interiéry bytů a v přehledu vidíte, jakými tapetami jsou stěny pokryty. To je vůbec jeden z nejlepších nástrojů webu.

Jaké vzory frčí?

To poznáte ihned ve filtrech eshopů, kterých tapet bývá na výběr nejvíce. Největší zájem je jednobarevné vzory, dále to jsou pruhy a květinové vzory. Jednobarevná tapeta není pouze plná barva, ale bývají s různě jemnou vnitřní strukturou (například svislé drážky nebo jemně zrnitá struktura). Na dotek působí hezky drsně a  plasticky (prostorově). Pruhy mohou být pravidelné s ostrou hranou, ale stále více oblíbené jsou nepravidelně široké pruhy s rozmazanou hranou. Takový vzor je vhodný na horší zeď, protože lépe zakryje nerovnosti a nebo křivost stěny. Klasické květinové vzory tvoří stále vysoký podíl motivů. Vůbec nejoblíbenější barva je fialová, šedá a modrá. Fialová je velmi ostrá, ale teplejší než modrá. V posledních době je zvyšený zájem o 3d tapety na zeď, tedy vhodně uspořádané geometrické vzory, které vytváří na zdi 3d efekt.

Samolepící tapety

Pokud by jste chtěli společně se zdí renovovat dveře nebo nabýtek, máme pro vás levné řešení. Použijte samolepící fototapety na zeď. Někdy taktéž nazývané samolepící fólie. Jsou to čtyřvrstvé fólie různých barev a vzorů s lepící plochou, kterou nalepíte na starý nabýtek, podlahu, ledničku apod. Jsou laminované (zpěvněné na povrchu) a voděodolné. Jednoduše je čístíte mokrou hadrou. Nalepení zvládnete rovněž sami.

Tapety a samolepící fólie jsou jistě vhodným doplňkem bytu. Je nutné je používat střídmě. Nejlepší efektu dosáhnete, pokud vytapetujete jednu hlavní zeď (případně dvě zdi s rohem) a k ní vymalujete méně výraznou barvu. Tím podtrhnete osobité kouzlo tapety a zvýrazníte její barevnost a vzor.

Lékem na dobrou kondici je také životní optimismus. Budete-li mít dobrou náladu, hned se to projeví i na vašem fyzickém zdraví. Proto se snažte radovat ze života. Hledejte si maličkosti, které vám zpříjemní každý všední den. Někdy i velmi drobná radost může váš den doslova rozsvítit. Nebraňte se tomu, ale naopak si to vychutnávejte.

Naučte se relaxovat

Uvědomte si především, že práce není alfou a omegou vašeho života, ale pouze jeho součástí, která umožňuje, abyste získali prostředky k obživě. Proto její význam nepřeceňujte a snažte se, aby nad vám nezískaly pracovní problémy navrch. Hledejte si koníčky, přátele, učte se účinně relaxovat podle své chuti. Vyhraďte si, pokud je to možné, jeden večer týdně jenom pro sebe. Pusťte si oblíbenou hudbu, zajímavý film, jděte na procházku nebo do fitness centra, zalezte si s knížkou do postele, zkrátka si udělejte pohodu podle svého gusta. Pomůže vám to dobít energii. Podobně byste si měli nechat pro sebe alespoň jedno dopoledne či odpoledne o víkendu.

Braňte se stresu a chraňte svá práva

Rady typu nestresujte se, jsou nesmyslné. Každý z nás je více či méně vystaven každodenním stresům. Do určité míry může být stres povzbuzující a motivující, ovšem dlouhodobé stresy, které se proměňují v úporný tlak na vaši osobu, jsou naopak velmi škodlivé. Jak s nimi bojovat? Vytvořte si účinné způsoby relaxace, které vám pomohou zregenerovat duši i tělo. Pokud vás zaměstnání dlouhodobě drtí a nevidíte východisko, možná je lepší zariskovat a pokusit se ho změnit, než jednoho dne skončit na jednotce intenzivní péče. Naučte se také bránit svoje práva, aby s vámi ostatní nezametali. I to je součástí duševní hygieny.

Požádejte o pomoc odborníka

Mezi zásady správné duševní hygieny patří právě schopnost osvojit si dobrou techniku, jak čelit nárokům moderní doby a regenerovat. Je nezbytné naučit se udržet se v psychické pohodě. Jinak vám hrozí deprese, frustrace z vývoje nebo minimálně nevyrovnanost. Pokud máte pocit, že vám problémy začínají přerůstat přes hlavu, nebojte se navštívit odborníka. Kamarádské rady často nepomohou, protože příliš zainteresovaní lidé nedokážou být objektivní a mají tendenci se v problémech spíše hrabat než je řešit. Pohled nezávislého odborníka na psychologii a mezilidské vztahy vám naopak může pomoci se alespoň v problému zorientovat.